Menší fotovoltaické elektrárny, energetické úspory ve veřejných budovách nebo lepší nakládání s dešťovou vodou. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) schválila dotace stovkám projektů za více než 2,2 miliardy. S projekty uspělo celkem 230 žadatelů z různých výzev Národního programu životního prostředí i Modernizačního fondu. Jsou mezi nimi také Horní Jiřetín nebo Brno.
Severočeský Horní Jiřetín nejprve odvrátil hrozbu svého zbourání kvůli uvažovanému rozšíření povrchové těžby hnědého uhlí. Pak následoval další logický krok: obec se rozhodla zbavit vytápění uhlím. „Od roku 2013 město administruje vlastní kotlíkovou dotaci. Za tu dobu byly odstraněny stovky neekologických uhelných zdrojů v soukromých i obecních domech. Město využilo pro své občany také „kotlíkových půjček“ ze Státního fondu životního prostředí. Nevyhovující kotle byly nahrazeny zdroji na biomasu a tepelnými čerpadly,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Obnovitelně.cz starosta Vladimír Buřt, nejvýraznější osobnost v boji proti prolomení těžebních limitů, za což dostal v roce 2009 prestižení Cenu Josefa Vavrouška.
Dodal, že na jedné ze škol radnice spolu s českou pobočkou Greenpeace umístila fotovoltaické panely. „Byla také vybudována městská distribuční soustava s vlastní trafostanicí, v jejímž rámci máme vyprojektované větší fotovoltaické elektrárny,“ poznamenal Buřt.
Teď se Horní Jiřetín stal jednou z obcí, která dostane na výstavbu malé fotovoltaické elektrárny dotaci. Nová vznikne také například na Agrofarmě Dubnice na Bruntálsku. Farma tak rozšíří svoji výrobu energie, když už nyní provozuje bioplynovou stanici. Elektřina ze solárních panelů se bude také nově vyrábět v areálu brněnské teplárny na Špitálce.
Zelenající brněnské teplárny
Teplárny Brno mají s fovoltaikou velké plány. Už loni v srpnu dokončily první vlastní solární elektrárnu na objektu své plynové kotelny na Jihomoravském náměstí ve Slatině, která zásobuje teplem a teplou vodou vedle obchodního centra také takřka tři sta domácností. V blízké budoucnosti bude sloužit jako zdroj tepla a elektrické energie pro připravované kulturní centrum Slatina. Na střechu kotelny, jejíž budova prošla stavebními úpravami v roce 1981, bylo instalováno 79 fotovoltaických panelů s celkovým výkonem 29,23 kilowattů. Elektrárna je doplněna bateriovým úložištěm o kapacitě 30,7 kilowatthodin.
„Pilotní realizací jsme odstartovali projekt vyššího využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu tepla i elektřiny s cílem snížit náklady na výrobu tepla,“ uvedl generální ředitel brněnských tepláren Petr Fajmon. Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) připomněla, že Brno je od roku 2017 signatářem Paktu starostů a primátorů, což je iniciativa měst, obcí a Evropské komise.
„Zavázali jsme se tak snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého nejméně o čtyřicet procent a zvýšit odolnost vůči lokálním dopadům klimatických změn, jako je dlouhotrvající sucho, extrémní vedra či přívalové deště. Vítám, že městské firmy jako Teplárny Brno přicházejí s řadou aktivit, což dokazuje, že Brno stejně jako v mnoha jiných oblastech nejenže nezaspalo, ale že bude ostatním městům vzorem pro využití obnovitelných zdrojů energie,“ řekla primátorka Vaňková.
„Stavět jsme začali městskou solární elektrárnu a tím udělali velký krok k energetické soběstačnosti každé domácnosti i celého Brna. Není na co čekat. Komunitní energetiku už brzdí jen změna zákonu. Následně se do společné sítě budou moci napojit i Brňané a prodávat do sítě energii, kterou sami nevyužijí. Toto je cesta, jak už do roku 2025 zajistit stabilní ceny a nebýt přitom závislí na jiné zemi nebo kraji,“ dodává na svém blogu k brněnským plánům v moderní energetice Petr Hladík (KDU-ČSL), která má jako náměstek v kompetenci oblast životního prostředí.
Brno je jedním z padesáti míst, kde díky státní dotaci vznikne malá fotovoltaická elektrárna. „Dlouhodobě se hlásíme k podpoře obnovitelných zdrojů a maximálnímu snížení závislosti na fosilních zdrojích - nastartované projekty jen dokládají, že to myslíme vážně. Proces schvalování dotací běží průběžně, takže další projekty budou následovat,“ konstatovala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
Energeticky úsporné budovy
Dalších téměř padesát obcí získalo peníze z Národního plánu obnovy na energetické úspory svých veřejných budov, na opatření využijí dotace v celkové výši přes osm set milionů korun. Například v Kyškovicích na Litoměřicku sníží energetickou náročnost kulturního domu, v Dobroslavicích na Opavsku opraví hasičskou zbrojnici, velký projekt energetických úspor nachystala brněnská nemocnice u sv. Anny.
Z Národního plánu obnovy dostanou peníze i další obce, které se rozhodly, že budou lépe hospodařit s dešťovou vodou. Bezmála čtyřicet samospráv může začít budovat záchytné nádrže, parkoviště s propustnými plochami, revitalizovat vodní plochy nebo upravit svoje budovy tak, aby zachytávaly dešťovku, které se pak dále využije.
„Potvrzuje se naše zkušenost, že čím dál tím více obcí si uvědomuje, jaký cenný zdroj dešťová voda představuje a snaží se ji dále využívat. Tomu odpovídá i rostoucí zájem o dotace, které jim na efektivní hospodaření s dešťovou vodou nabízíme a které jim mohou uhradit až sto procent způsobilých výdajů,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Vedle energií a hospodaření s dešťovou vodu se dotace přidělovaly i dalším projektům. Peníze získali zpracovatelé autovraků, kteří ze starých aut získávají dále využitelné suroviny, dostalo se i na obce sdružené v Paktu starostů a primátorů pro klima a energii i na správce národních parků, kteří potřebují vykoupit pozemky ve zvláště chráněných územích.
Autor: Pavel Baroch
obnovitelne.cz
