Ani zdánlivě „nevyčerpatelná“ suma deseti miliard korun, která je v programu Nová zelená úsporám určená pro podporu malých fotovoltaických elektráren, nakonec nemusí stačit na proplacení všech žádostí. A stát bude nejspíš muset „dosypat“ další nemalou částku z Modernizačního fondu. Za půl roku se totiž žádosti domácností o dotace na střešní instalace vyšplhaly k 6,7 miliardám korun.
K tomu, aby počet žádostí o podporu fotovoltaiky z programu Nová zelená úsporám překonal celý loňský rok, stačilo pět měsíců. Zatímco loni Státní fond životního prostředí evidoval zhruba 22,3 tisíc zájemců a celkovou částku 4,5 miliardy korun, letos od ledna do května to bylo už více než 23,7 tisíc lidí a bezmála 4,7 miliard.
Jenže květnem to neskončilo. Za půl roku už počet žádostí překročil 34,5 tisíc, což na dotacích dělá 6,7 miliard korun. Je tedy velmi pravděpodobné, že letošních 10 miliard korun na střešní fotovoltaické elektrárny v programu Nová zelená úsporám nebude stačit. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) uvedla, že je připravená doplnit chybějící finance z Modernizačního fondu.
Zatím sice není jasné, kolik peněz a zda vůbec bude potřeba. Pokud by ale pokračovalo dosavadní tempo podávání žádostí, mohlo by to být okolo tří miliard korun. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se nemůže stát, aby stát některé žadatele nebyl schopen uspokojit. Podle Hubáčkové se mohou některé žádosti proplatit až v příštím roce, pokud se budou stavět až příští rok. Proplaceno je zatím bezmála 5,7 tisíc žádostí.
Nejúspěšnější program
Nebývalý zájem o dotace z programu Nová zelená úsporám na instalaci obnovitelných zdrojů a úsporných opatření souvisí s razantním zdražováním elektřiny a plynu a nejistým dodávkám energetických surovin z Putinova Ruska. „Zájem o program Nová zelená úsporám pozorujeme dlouhodobě, vlivem složité situace na trhu s energiemi i přísnějších požadavků na ekologická řešení nárůst v posledních měsících enormně zrychlil. Oproti minulým letům je nyní téměř čtyřnásobný,“ řekla v květnu ministryně Hubáčková.
Za celou dobu trvání programu Nová zelená úsporám, tedy od roku 2014, eviduje Státní fond životního prostředí už více než 110 tisíc žádostí o podporu energetických opatření u rodinných a bytových domů za zhruba 25 miliard korun, přičemž okolo 20 miliard už bylo schváleno nebo vyplaceno na účty žadatelů.
Podle ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana je Nová zelená úsporám hodnocen Evropskou komisí jako nejúspěšnější program v České republice v oblasti úspor energie, a to nejen čerpáním prostředků, ale především efektivností vynaložených nákladů na dosažené úspory v konečné spotřebě energie. Podle evidence proplacených žádostí se dotační program už podílel na úspoře 5,52 PJ a snížení emisí oxidu uhličitého o 905,3 tisíc tun ročně.
„Realizací všech opatření dle aktivních žádostí lze predikovat, že v rámci Nové zelené úsporám budou dosaženy úspory v konečné spotřebě energie ve výši cca 8,7 PJ a snížení emisí oxidu uhličitého o 1 428,5 tisíc tun za rok,“ dodal Valdman. Výsledky probíhajícího programu Nová zelená úsporám podle něj dokládají, že správně nastavená dotační podpora má nejen silný úsporný efekt pro domácnosti, ale podporuje také firmy, pomáhá s nárůstem pracovních míst ve stavebnictví a má významný přínos pro státní rozpočet.
Nová zelená úsporám Light
Vedle střešních fotovoltaik je aktuálně velký zájem také o tepelná čerpadla. Ministerstvo životního prostředí zvýšilo v programu kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti maximální příspěvek na tepelná čerpadla o 50 tisíc na 180 tisíc korun. „Chtěla bych apelovat především na nízkopříjmové občany, aby tyto dotace využili," poznamenala Hubáčková.
Dodala, že domácnosti mohou využít všechny dotace k snížení energetické náročnosti svých domů. Novou možností je například Nová zelená úsporám Light, která cílí na jednoduchá řešení, například pouze výměnu oken nebo zateplení střechy. Výhodou podle ministryně je, že není potřeba tolik prostředků.
„Program Nová zelená úsporám Light podporujeme. Dílčím opatřením, jako je například zateplení střechy, podlahy půdy nebo suterénu, lze uspořit dvacet procent energie i více. Navíc to lze provést rychle, ještě před nadcházející topnou sezónou, často i svépomocí,“ řekla v rozhovoru pro Obnovitelně.cz Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. Dodala, že komplexním zateplením lze uspořit až 70 procent energie, tedy nákladů na vytápění, což jsou desítky tisíc korun ročně.
Velký zájem od loňska
Český nástup domácí fotovoltaiky kopíruje trendy v jiných evropských státech. "Například v Polsku mají již přes jeden milion instalací a celkový výkon přes 10 tisíc megawattů solárních elektráren. Je škoda, že česká vlna zájmu o fotovoltaiku přichází až v důsledku růstu cen energie kvůlu ruské válce. O to rychleji však musí naše zpoždění dohnat. Právě obnovitelné zdroje a úspory energie jsou nejdostupnější řešení pro ochranu před rostoucí cenou fosilních paliv," připmíná Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.
Zájem o instalaci vlastní fotovoltaické elektrárny na střechu domu se výrazně zvýšil už v druhé polovině uplynulého roku. Podle Solární asociace bylo loni v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren. Bylo to o 3 028 více než v roce 2020. Dominantní přitom byly právě menší střešní instalace.
„Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” konstatoval výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadlo celých 58,6 procent zprovozněných fotovoltaických elektráren.
„Máme samozřejmě velkou radost z rostoucího zájmu českých domácností o vlastní zdroj čisté elektřiny. Několik dalších desítek tisíc domácností a firem dnes už ale mohlo být připraveno na velké zdražování energií a mít dávno svou střešní elektrárnu nebýt dlouholeté antisolární kampaně,“ poznamenal Krčmář.
Autor: Pavel Baroch / obnovitelne.cz
